Dnes jsem byl na pohovoru v jedné firmě, nese název J - TEKT. Včera mi volala paní personální, jestli bych se nemohl dostavit dnes, na 8:00. To mi nečinilo problém a tak jsem vyrazil do několika kilometrů vzdálených Starých Čívic. Bylo nás tam hned několik, co jsme čekali na pohovor a jelikož jsem přišel poslední, na řadu jsem se nehnal dřív jak na konec. Kolotoč "výslechů" trval skoro hodinu, než na mně došla řada. Nervózně jsem přešlapoval po recepční hale sem a tam, než na mě došla řada.
Říkal jsem si, slečna - paní, vypadá sympaticky, to by mohlo být v poho. Když jsem došel na řadu, ještě pořád jsem si myslel, že to v pohodě bude a dobu to tak i vypadalo, ale najednou přišla nečekaná odpověď.
Já si na váš životopis vzpomínám, vy už jste sem psal (to jsem jí taky na začátku řekl...kdybych věděl, jak to dopadne, držel bych hubu). Já jsem vát tehdy napsala, že ne a myslím, že i teď u toho zůstaneme i na dále. Vy moc cestujete, takže až se usadíte, tak vám třeba i vyhovím.S těmito slovy se ve mně začalo vařit dosti velké zlo, které nedovedu ani popsat. Člověk si myslí, že když střídá zaměstnání, že na něj vzhlíží špatně, ale že se to vztahuje i na to, že někam vyrazíte za prací, to by mě vážně nenapadlo. Co z toho tedy plyne? Dávejte si bacha na to, co píšete do svých životopisů a naučte se lhát. Né vždy se vám pravda vyplatí.
Aby se to nemotalo, poslali mě domů asi 8:40 a nejbližší spoj linky 14 směr město jel až v 9:20. Mrzlo jak sviň....tak jsem vyrazil po svých. Naštěstí ještě existují dobří lidé a jeden pán mě vzal skoro před barák.
Takže co dodat,....hledáte práci??? Hledejte dál a modlete se, aby se vám nestalo něco podobného.
Žádné komentáře:
Okomentovat